Evangelicko - lutheránské církevní osady v obci Kreischa
Kostel a obecní dům se náchází v ulici Lungkwitzer Straβe 8.
Farář Dr. Beyer
Lungkwitzer Straβe 8
D-01731 Kreischa
Tel: +49 35206 21345 nebo 31038
Fax: +49 35206 31037
Katechetka Kerstin Wrana
Učení o křesťanství / výuka náboženství
dostupný v kanceláři na čísle: +49 35206 21345
Úřad / Kancelář / Vedení hřbitova Ulrike Milde
Lungkwitzer Straβe 8
D-01731 Kreischa
Tel: +49 35206 21345
Fax: +49 35206 31037
Úřední hodiny
Út 10:00 – 12:00 a 16:30 – 18:00
Čt 10:00 – 12:00
(v případě zájmu možné sjednat termín i mimo úřední hodiny)
Vedoucí hřbitova
dostupný v kanceláři na čísle: +49 35206 21345
O historii
Kostel v obci Kreischa byl poprvé zmíněn v roce 1346, ale rok jeho založení je neznámý. Znaky na základní desce a na zdech tak jako zvláštní opracované kameny ukazují na 11. – 13. století. Blízkost hradu Reichsburg Dohna a poloha na staré solné stezce dává předpoklad, že zde byl postaven kostel misionářů nebo baptisterium (9. století). Je možné, že první kostel byl zřízen osadníky za rolnické kolonizace.
V jedné z listin ze 4. července 1282 je zmíněn Heinricus de Krischowe jako svědek smlouvy mezi purkrabím Ottem II. von Dohna a kostelem Altzella. Dá se z toho usoudit, že tento Heinricus byl důležitým leníkem burkrabího a že k jeho panskému statku patřil nepochybně i kostel.
Památky, které poukazují na 12. – 13. století
Silná obdélníková věž na jižní přední straně kostela až do výšky hřebenu střechy (1,35 m silné zdi). Spodní část až něco málo po okapní žlab střechy se otevírá do někdejší obytné a ochranné věže. Ve stejné době vzniká asi metrový zachovalý originální portrét na římsovém podstavci na východní stěně věžě. V roce 1990 byl na farním dvoře nalezen poškozený tlapový kříž, který v současné době stojí na podstavci u fary. Také románská brána pro kněží na severní straně presbytáře (ukryt za pseudogotickým vchodem) a krátké kamenné konzole pod žlábkovitým klenebním žebrem (v sakristii čtyři, v presbytáři dva), tak jako výklenky ve stěně s hrotitým obloukem v sakristii jsou jednoznační svědkové výše uvedeného období.
Historické letopočty týkající se vstupního průčelí potvrzují důležité stavební práce
1514 jistá vestavba pozdně gotického průčelí
1616 nové vyklenutí vítězného oblouku a přesazení kazatelny a vchodu skrze pilastr, vestavba kostela Zscheckwitzer Emporkirche s výstupem na jižní stranu kostela, vestavba předem zmíněného kostela s výstupem na severní stranu (dřevěnná výstupní arkáda zbourána v roce 1977). Střecha kostela plně obnovena (pro to potřeba 300 kmenů). Zapadní průčelí kostela bylo až do roku: 1755 bez oken
1749 zvýšení věže kostela, na svítilně větrná korouhvička, od roku 1881 kříž
1891 zřícení klenby ve vstupních prostorách věže, proto dřevěný strop, vybudování schodů, účinnost místa zcela ztracena
Dnešní vybavení kostela: základní kámen ze 13. století
Oltář – vyumělkovaný, roku 1622 od řezbáře Hyronimuse Bartela a truhláře Hanse Fritzsche, usazen roku 1628, roku 1847 z důvodu „prosvícení“ odstraněn krucifix, Maria a Josef a změněn na olejomalbu, roku 1968 pokus o dnešní rekonstrukci
Kazatelna – vyumělkovaná, založena roku 1605 Wernerem von Lützelburg
Varhany – roku 1641 zabudována empora a později vícekrát změněna, roku 1938 nové varhany od Barth & Boscher s elektropneumatickým „Traktur“, roku 1945 předělány Hermannem Eulem, Bautzen
Zvony – roku 1904 odlity v Drážďanech ve výrobně zvonů Bierling, roku 1942 byly zvony pro malý účel odvezeny do Hamburku jako válečný užitek, ale nebyly roztaveny. Při jejich navrácení roku 1952 musel být velký zvon po třech opravách v Apoldě znovu vylit. Od té doby zní vyzvánění melodicky Es-F-As.